Slovníček
Slovníček pěstitele pokojovek
Uzel, chiméra, revertace, keramzit… Pojmy, které potkáte v návodech a na burzách rostlin, vysvětlené jednoduše.
- aklimatizace
- Postupné přivykání rostliny na nové podmínky, typicky na nižší vlhkost po převozu nebo po vyjmutí z tkáňové kultury. Náhlá změna světla či vlhkosti často vede k shazování listů.
- antokyany
- Rostlinná barviva ve vakuolách buněk, která dávají pletivům červené, růžové až fialové odstíny. Stojí za načervenalými mladými listy i tmavými odstíny řady filodendronů.
- borka (kůra pro orchideje)
- Hrubě drcená kůra, obvykle borovicová. V substrátu pro aroidy vytváří velké vzduchové póry, podobně jako v přírodě u rostlin rostoucích na kmenech stromů.
- čepel (lamina)
- Plochá, fotosynteticky aktivní část listu bez řapíku. Právě na čepeli se hodnotí kresba panašování, fenestrace nebo tvar výkroje.
- červci
- Sající hmyz pokrytý bílým voskovým chmýřím, lidově často nazývaný „vlnatka“. Sídlí v úžlabí listů a na kořenech, vylučuje lepkavou medovici, na které se pak usazují černě.
- článek (internodium)
- Úsek stonku mezi dvěma uzly. Nápadně dlouhé články s drobnými listy bývají znakem nedostatku světla (vytahování).
- dělení trsu
- Rozdělení rostliny s více výhony nebo oddenkem na několik částí, každou s vlastními kořeny a listy. Nejlépe se provádí při přesazování.
- dravý roztoč
- Užitečný roztoč nasazovaný proti škůdcům v rámci biologické ochrany. Phytoseiulus persimilis loví svilušky, Neoseiulus (Amblyseius) cucumeris se používá hlavně preventivně proti třásněnkám.
- drenáž (odvodnění)
- Schopnost květináče a substrátu odvést přebytečnou vodu. Základem je otvor ve dně; voda stojící u kořenů vede k nedostatku kyslíku a hnilobě.
- druh
- Základní jednotka botanické klasifikace, zapisovaná rodovým a druhovým jménem kurzívou, např. Epipremnum aureum. Když botanici druh přeřadí, starý název se stává synonymem (např. Calathea orbifolia je dnes Goeppertia orbifolia).
- fenestrace
- Otvory nebo zářezy v čepeli, známé hlavně u monster. Objevují se až u starších, dospělých listů; mladé rostliny a rostliny ve slabém světle mají listy často celistvé.
- hlízka (korm)
- Zásobní ztlustělá báze stonku pod zemí. Alokázie tvoří drobné hlízky kolem kořenů, ze kterých lze vypěstovat nové rostliny.
- hniloba kořenů
- Odumírání kořenů způsobené hlavně přemokřením a houbovými patogeny (např. Pythium). Kořeny jsou hnědé, měkké a páchnou; rostlina vadne i ve vlhkém substrátu.
- chiméra
- Rostlina složená z geneticky odlišných vrstev buněk, například zelené a bez chlorofylu. Chimérické panašování se nepřenáší semenem, udržet se dá jen vegetativním množením a může nečekaně zmizet nebo zesílit.
- integrovaná ochrana rostlin (IPM)
- Přístup, který kombinuje prevenci, pravidelnou kontrolu, mechanické a biologické zásahy a chemii používá až jako poslední možnost. U pokojovek to znamená karanténu, lepové desky, dravé roztoče a cílené ošetření.
- jasné rozptýlené světlo
- Hodně světla, ale bez přímého poledního slunce na listech, např. u východního okna nebo kousek od jižního za záclonou. Tyto podmínky vyhovují většině aroidů i panašovaným rostlinám.
- kalus
- Hojivé pletivo, které se tvoří na řezné ráně. Sukulentní řízky se nechávají před zasazením zaschnout a zakalusovat, aby nehnily.
- karanténa
- Oddělení nově koupené rostliny od ostatních na několik týdnů, během nichž se kontroluje výskyt škůdců. Zabrání zavlečení třásněnek, svilušek nebo červců do sbírky.
- katafyl
- Přeměněný, listenovitý list, který obaluje a chrání nově rašící list u filodendronů a dalších aroidů. Po rozvinutí listu obvykle zasychá a opadá, u některých druhů na stonku vytrvává.
- keramzit (LECA)
- Kuličky z vypálené expandované hlíny. Používá se jako drenážní vrstva, příměs do substrátu nebo samostatně v polohydroponii, kde rostlina saje vodu ze zásobníku.
- kokosové vlákno
- Substrát z vláken a drti kokosových slupek, používaný jako náhrada rašeliny. Dobře drží vlhkost; některé výrobky obsahují soli, proto je vhodné je před použitím propláchnout.
- kříženec (hybrid)
- Rostlina vzniklá zkřížením dvou různých druhů nebo kultivarů. V botanickém názvu se mezidruhový kříženec značí znakem ×, např. Alocasia × amazonica.
- kultivar
- Pěstiteli vybraná a udržovaná forma rostliny s ustálenými znaky, např. Monstera deliciosa 'Thai Constellation'. Název kultivaru se píše v jednoduchých uvozovkách a nepřekládá se.
- lux a foot-candle
- Jednotky osvětlenosti, tedy množství světla dopadajícího na plochu. Lux je metrická jednotka, foot-candle americká; 1 foot-candle odpovídá přibližně 10,76 luxu. Měří se luxmetrem nebo aplikací v telefonu (orientačně).
- mramorované panašování
- Jemně rozptýlená kresba drobných skvrn a čárek po celé čepeli, bez velkých souvislých ploch. Typický příklad je potos 'Marble Queen'.
- NPK (poměr živin v hnojivu)
- Tři čísla na obalu hnojiva udávají obsah dusíku (N), fosforu (P) a draslíku (K). Dusík podporuje růst listů; pokojovky se hnojí hlavně v období růstu, zředěným hnojivem podle návodu.
- oddenek
- Podzemní nebo po povrchu plazivý stonek, z jehož uzlů vyrůstají kořeny a nové výhony. Rostliny s oddenkem (např. kalatey, zamiokulkas) se obvykle množí dělením.
- odnož
- Mladá rostlinka vyrůstající u báze mateční rostliny. Když má vlastní kořeny, dá se oddělit a zasadit samostatně.
- palice
- Dužnaté klasovité květenství s drobnými květy, typické pro árónovité (Araceae). Vyrůstá spolu s toulcem, který ji chrání.
- panašování
- Kresba listu ze zelených a bílých, krémových či žlutých ploch, kde části pletiva chybí chlorofyl. Může být geneticky daná, chimérická nebo způsobená virem; světlé části nefotosyntetizují, takže panašované rostliny rostou pomaleji.
- pemza
- Pórovitá vulkanická hornina používaná jako minerální složka substrátu. Je těžší než perlit, méně se vyplavuje k povrchu a nerozpadá se.
- perlit
- Lehké bílé zrníčko z vulkanického skla, které se při zahřátí nafoukne. Přidává se do substrátu kvůli provzdušnění a odvodnění; živiny neobsahuje.
- pH substrátu
- Míra kyselosti nebo zásaditosti substrátu na stupnici 0–14, kde 7 je neutrální. Většině pokojovek vyhovuje mírně kyselý substrát; při nevhodném pH rostlina hůř přijímá některé živiny.
- prokořenění
- Stav, kdy kořeny vyplní celý květináč, krouží po obvodu a prorůstají odtokovým otvorem. Voda pak rychle protéká a rostlina potřebuje přesadit do o něco většího květináče.
- proplach substrátu
- Důkladné protečení substrátu větším množstvím vody, aby se vyplavily nahromaděné soli z hnojiv a tvrdé vody. Příznakem zasolení je bílý povlak na povrchu substrátu nebo květináči a hnědé špičky listů.
- puklice a štítenky
- Sající hmyz přisedlý pod ochranným štítkem na stoncích a listech. Puklice (měkké) vylučují lepkavou medovici, štítenky (pancéřové) ne; štítek je chrání před řadou postřiků.
- rašeliník (sphagnum)
- Sušený mech, který zadrží velké množství vody a zůstává vzdušný. Používá se k zakořeňování řízků, při vzdušném hřížení a na mechové tyče.
- revertace (zelenání)
- Návrat panašované rostliny k čistě zeleným listům. Zelené výhony rostou silněji a mohou panašované části přerůst, proto se doporučuje je odstřihnout až k místu, kde začínají.
- rostlinolékařské osvědčení (fytosanitární certifikát)
- Doklad vydaný úřadem ochrany rostlin země vývozce, že zásilka splňuje požadavky dovozní země. Od 14. 12. 2019 ho potřebují prakticky všechny rostliny k pěstování dovážené do EU ze třetích zemí, i v malém množství pro osobní potřebu.
- rostlinolékařský pas (rostlinný pas)
- Úřední štítek EU pro rostliny k pěstování, který potvrzuje splnění rostlinolékařských požadavků a umožňuje dohledat původ. Při osobním prodeji konečnému uživateli není nutný, při prodeji na dálku (e-shop, zásilka) ano.
- řapík
- Stopka, která spojuje čepel listu se stonkem. U mnoha aroidů je dlouhý a panašování se na něm může projevit dřív než na listu.
- řízek
- Oddělená část rostliny, nejčastěji kus stonku s uzlem a listem, ze které vyroste nová rostlina. Je geneticky shodný s matkou, proto se tak množí kultivary i panašované rostliny.
- sektorové panašování (půlměsíc)
- Panašování ve velkých souvislých plochách, kdy je bílá nebo růžová celá část listu. Extrémní případ je „půlměsíc“, kdy je bez chlorofylu přesně polovina čepele podél hlavní žilky.
- sinus (výkroj čepele)
- Zářez na bázi čepele v místě, kde se připojuje řapík, typický pro srdčité a střelovité listy. Tvar sinu pomáhá rozlišit příbuzné druhy, např. alokázie.
- smutnice
- Malé černé mušky poletující kolem květináče. Larvy žijí ve vlhkém substrátu, živí se organickou hmotou a houbami a mohou poškodit jemné kořeny řízků; pomáhá nechat povrch substrátu proschnout.
- stimulátor zakořeňování
- Prášek, gel nebo roztok se syntetickými auxiny (např. IBA), do kterého se namáčí báze řízku. Urychluje a sjednocuje tvorbu kořenů, hlavně u hůře kořenících rostlin.
- substrát
- Směs, ve které rostlina v květináči koření, např. zemina, kůra, perlit a kokosové vlákno. Pro aroidy se volí vzdušné směsi, které po zálivce rychle odvedou přebytečnou vodu.
- svilušky
- Drobní roztoči (nejčastěji Tetranychus urticae) sající na rubu listů. Listy jsou jemně žlutě tečkované a při silném napadení se objeví jemné pavučinky; daří se jim v teplém a suchém vzduchu.
- tkáňová kultura (in vitro)
- Množení rostlin z malého kousku pletiva ve sterilních podmínkách na živném médiu. Umožňuje vypěstovat velké množství geneticky shodných rostlin, proto kdysi vzácné kultivary zlevňují.
- toulec
- Listen, který obaluje nebo podpírá palici u květenství árónovitých rostlin. U lopatkovce (Spathiphyllum) nebo toulitek je to nápadná bílá či barevná „okvětní“ část, kterou lidé považují za květ.
- třásněnky
- Drobný štíhlý hmyz s třásnitými křídly, který vysává obsah buněk listů. Zanechává stříbřité skvrny a černé tečky trusu; na aroidech se často schovává v rašících listech.
- uzel (nodium)
- Místo na stonku, ze kterého vyrůstá list, úžlabní pupen a u aroidů často i vzdušný kořen. Řízek musí mít aspoň jeden uzel, jinak nevyžene nový výhon.
- vegetační klid (dormance)
- Období, kdy rostlina zpomalí nebo zastaví růst, obvykle v zimě při méně světla. Alokázie mohou shodit listy a přežít jen jako hlízka; zálivku i hnojení je třeba omezit.
- výběžek (šlahoun)
- Tenký stonek, který roste od mateční rostliny a na konci tvoří novou rostlinku. Typický je pro zelenec (Chlorophytum comosum); rostlinku lze zakořenit ještě napojenou na matku.
- vzdušná vlhkost
- Množství vodní páry ve vzduchu, udávané jako relativní vlhkost v procentech. Tropické aroidy a kalatey při suchém vzduchu z topení trpí hnědnutím okrajů listů a snáz je napadnou svilušky.
- vzdušné hřížení
- Zakořenění části stonku ještě na mateční rostlině: stonek se u uzlu mírně naruší, obalí vlhkým rašeliníkem a fólií. Po vytvoření kořenů se odřízne a zasadí.
- vzdušný kořen
- Kořen vyrůstající ze stonku nad substrátem, typicky u uzlů. Popínavým aroidům slouží k přichycení k opoře a příjmu vody; řízek s vzdušným kořenem obvykle zakoření rychleji.
- vzrostný vrchol (apikální meristém)
- Pletivo na špičce výhonu, kde se dělí buňky a vznikají nové listy. Když ho odštípnete, rostlina obvykle vyžene boční výhony z pupenů v uzlech.
- zakořeněný vs. nezakořeněný řízek
- Zakořeněný řízek už má vlastní kořeny a je hned připravený do substrátu; nezakořeněný je jen kus stonku s uzlem, který teprve musí zakořenit. Nezakořeněné řízky bývají levnější, ale nesou větší riziko neúspěchu.
- zakořeňování ve vodě
- Řízek se postaví uzlem do vody, dokud nevytvoří kořeny, a pak se přesadí do substrátu. Vodu je dobré pravidelně měnit; kořeny z vody si na substrát chvíli zvykají.